5.2
Monitorování a kontrola projektu
Monitorování (monitoring) a kontrolování je třeba chápat jako proces, který probíhá současně s realizací projektu. Tyto kontrolní procesy musí začít co nejdříve od zahájení realizace projektu zkoumáním a zjišťováním, zda jsou vytvořeny dostatečné podmínky pro dosažení projektových cílů a zda jsou projektové činnosti realizovány včas, v požadované kvalitě a v rámci rozpočtových nákladů. V této podkapitole si vysvětlíme základní předpoklady pro efektivní a správné monitorování a kontrolu projektu. Součástí podkapitoly budou také informace o přípravě a zpracování Zprávy o realizaci projektu, která musí být pravidelně odevzdána řídícímu orgánu či zprostředkujícímu subjektu. Monitoring bychom neměli chápat jako kontrolu, ale jako manažerský nástroj, který pomáhá správnému postupu projektu.
Definice
Monitorování (monitoring) a kontrola projektu je tedy souhrn všech aktivit, které jsou zaměřeny na zjištění souladu výkonu realizačních složek projektu s projektovým plánem v těchto oblastech: kvalita, finance, rizika, zdroje a čas. Součástí tohoto procesu je rovněž monitorování a kontrola rizik a případný návrh takového opravného opatření, které sníží pravděpodobnost vývoje rizikového stavu a uskutečnění rizikové situace, nebo alespoň sníží závažnost jeho případného dopadu. Cílem monitorování je identifikovat potenciální problémy ještě, než nastanou a navrhovat vhodnou nápravu viz řízení rizik a řízení změn.
Pro správné monitorování a kontrolu projektu je nezbytný průběžný sběr informací a předávání těchto informací členům projektového týmu prostřednictvím pravidelných koordinačních schůzek. V případě zjištěné odchylky od plánu musí dojít k vyhodnocení dopadů na projekt a k sjednání nápravy. Monitoring a kontrola mají přímou vazbu na rizika projektu. Je nutné monitorovat a kontrolovat právě ty oblasti, které byly analyzovány jako možná rizika projektu. Účelem je zmírnit rizika nebo je eliminovat. Výsledkem monitoringu a kontroly může být potřeba změny v projektu, případně ke změnám může dojít z důvodu potřeby vyvolané rizikem projektu, ale také některým ze zainteresovaných subjektů. Změny v projektu s sebou vždy přinášejí další riziko. Podrobnější informace o změnách v projektu jsou součástí podkapitoly 3.4.
V procesu monitorování (monitoringu) a kontroly projektu mají důležitou roli monitorovací indikátory, které jsou nastaveny v žádosti o podporu. Indikátory poskytují zpětnou vazbu o tom, zda podpora splnila svůj účel a projekt dosáhl stanoveného cíle. Na základě stanovených cílů projektu žadatel do žádosti o podporu uvádí svůj závazek, tj. určuje cílové hodnoty několika indikátorů, kterých díky podpoře z operačních programů plánuje dosáhnout. Správné nastavení monitorovacích indikátorů projektu není snadné a vyžaduje určité zkušenosti.
Monitoring (dohled) se zaměřuje především:
- Je projekt skutečně realizován dle harmonogramu?
- Vykazuje projekt aktivity tak, jak bylo plánováno?
- Budou výstupy (cíle) projektu naplněny?
Jedná se zejména o technické plnění projektu (aktivity a indikátory) a hospodárné plnění projektu (dle finančního plánu a rozpočtu projektu), tedy čerpání rozpočtu. Pokud realizace projektu vykazuje odchylky od plánu, je žádoucí přijmout nápravu vedoucí k přizpůsobení postupu požadavkům plánu, je-li to nezbytné, navrhnout změny časového plánu, přizpůsobit zdroje apod. Obvykle je monitorování prováděno s cílem posoudit, zda jsou využívány vstupy, zda a jak dobře jsou realizovány aktivity a zda výstupů je dosahováno tak, jak bylo plánováno. Klíčové zdroje dat pro monitoring jsou zpravidla interní dokumenty (zprávy, pracovní o realizaci a cestovní deníky, záznamy ze školení, zápisy z porad atd.).
Zajímavost
Obecně lze při stanovení monitorovacích indikátorů doporučit:
- kvantifikovat konkrétní výstupy projektu na měřitelné hodnoty,
- k jednotlivým milníkům projektu přiřadit měřitelné hodnoty, kterých má být dosaženo,
- v projektových výstupech definovat priority a přiřadit kritériím váhu,
- projektový tým by měl probrat navržená kritéria (reálnost a motivace projektové týmu).
Přehled předpokladů pro efektivní kontrolu realizace projektu:
- jasné přiřazení pravomocí a zodpovědností v projektovém týmu,
- pravidelné konání koordinačních schůzek,
- jasná srovnávací základna,
- příprava dokumentů pro zpracování zpráv o realizaci projektu (ZOR),
- pravidelně porovnávat plán uvedený v projektové žádosti se skutečnosti,
- definovat kontrolovatelné projektové cíle,
- vybrat metody pro sběr kontrolních dat,
- dodržovat stanovené termíny etap, aktivit a činností projektu,
- kvalita prováděných prací,
- skutečné využívání naplánovaných zdrojů,
- zajištění plánovaných finančních prostředků,
- systém čerpání stanovených způsobilých výdajů v rozpočtu projektu.
Data zjištěná kontrolními procesy jsou následně vyhodnocena a stávají se podkladem pro řídící zásahy do realizace projektu. Mezi nejvýznamnější patří:
- kontrola plnění termínů,
- kontrola zdrojů a nákladů,
- kontrola kvality,
- kontrola rizik.
Kontrola plnění stanovených termínů zahrnuje porovnání obdržených aktuálních dat časového postupu prací na projektu s plánem uvedeným v projektu. Prostřednictvím kontroly postupu prací na projektu je zjišťována jak kvalita dokončení projektových činností, tak čerpání nákladů a zdrojů. Efektivní kontrola nákladů a zdrojů souvisejících s projektovou činností však vyžaduje splnění těchto předpokladů:
- Projektové náklady a požadované zdroje musí být stanoveny na samém počátku managementu projektu a jejich specifikace musí být uskutečněna ve fázi podrobného plánování.
- Je-li odhadovaná výše rozpočtovaných nákladů a požadovaných zdrojů vyšší než disponibilní zdroje, je nutné hledat jinou, méně nákladnou variantu realizace projektu.
- Dojde-li v průběhu realizace projektu k neočekávanému zvýšení nákladů a zdrojových požadavků, je nutné identifikovat ty oblasti projektových činností, ve kterých je možné dosáhnout úspor.
- Náklady jsou specifickou kategorií realizace projektu, která musí být v popředí zájmu projektových manažerů. Hledání možností jejich snižování je možné chápat jako významný faktor podmiňující úspěšnou realizaci projektu.
Základním předpokladem řízení a kontroly rizik projektu je plán řízení rizik. Abychom byli schopni aplikovat plán řízení rizik a zavčas volit správné strategie pro minimalizaci dopadů rizik nebo jejich úplné odvrácení, musíme zároveň s kontrolou postupu projektu vzhledem k jeho harmonogramu a rozpočtu věnovat pozornost všem hrozícím rizikům Monitorování a kontrola rizik je zaměřena na stavy a jevy, které jsou pro projekt nežádoucí. Obsahuje: sledování stavů, jevů a trendů, které mohou vznik rizikového stavu indikovat, a to u vnitřních procesů projektu i mimo něj, hodnocení.
Zajímavost
Monitorování a kontrola projektů ze strany řídících orgánů jednotlivých Operačních programů je ustanovena v právním aktu, tj. v Rozhodnutí o poskytnutí dotace a také v příručce nebo v pravidlech pro žadatele a příjemce. Každý projekt, který je podpořen, se musí pravidelně v rámci monitorování a kontroly odevzdávat elektronicky Zprávu o realizaci projektu (ZOR) za dané monitorovací období příslušnému řídícímu orgánu nebo zprostředkujícímu subjektu v rámci systému IS KP14+. Časový harmonogram odevzdávání jednotlivých zpráv je uveden v elektronickém systému IS KP14+ u jednotlivých projektů – viz obrázek č. 22. Počet ZOR se odvíjí podle počtu monitorovacích období a délky realizace projektu. Po ukončení etapy projektu nebo stanoveného monitorovacího období je nutné odevzdat ZOR společně se Žádostí o platbu (ŽoP).
Na konci realizace projektu se odevzdává Závěrečná zpráva o realizaci projektu (ZZOR). Závěrečnou zprávou o realizaci projektu se rozumí zpráva, kterou zpracovává příjemce za projekt a předkládá ji řídicímu orgánu nebo zprostředkujícímu subjektu po dokončení realizace projektu. Cílem zprávy je informovat o stavu a pokroku projektu nebo o problémech, které se vyskytly, za poslední sledované období realizace projektu.
+

Obr. 22. Časový harmonogram odevzdávání Zpráv o realizaci projektu
Na níže uvedeném obrázku č. 23 je znázorněna Zpráva o realizaci projektu k projektu v rámci OPVV vyplněná v systému IS KP2014 a podaná na řídící orgán.
+

Obr. 23. Zpráva o realizaci projektu
Zpracování a odevzdání Zprávy o realizaci projektu nebo Závěrečné zprávy o realizaci je časově náročnější proces, který musí projektový tým pravidelně podstoupit v rámci monitorovacího období dle harmonogramu (viz obrázek č. 22). Postup, jak správně zpracovat a odevzdat Zprávu o realizaci projektu je uveden v příručce či v pravidlech pro žadatele a příjemce nebo v metodických pokynech, které jsou k dispozici na jednotlivých stránkách řídících orgánů operačních programů.
Pro lepší pochopení celého postupu zpracování a odevzdání zprávy o realizaci projektu zpracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj edukační video, které doporučuji ke zhlédnutí. Většinou společně se zprávou o realizaci je odevzdávána také Žádost o platbu, kde jsou uvedeny a prokázány všechny způsobilé výdaje vzniklé během monitorovacího období. Z těchto uvedených a schválených způsobilých výdajů je procentuálně stanovena výše dotace, která je následně proplacená za dané monitorovací období.

Video 7. Postup při zpracování Zprávy o realizaci projektu
Poznámka
Pokud příjemce podpory neodevzdá včas zprávu o realizaci projektu nebo ji nedoloží vůbec i po napomenutí řídícího orgánu, hrozí mu sankce stanovené v Rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo také odnětí dotace v plné výši. Proto je nutné hlídat termíny pro odevzdání ZOR.