1.2
Současný vliv dopravy na životní prostředí
Doprava má kromě pozitivních vlivů a přínosů pro lidstvo a ekonomiku i řadu negativních vedlejších efektů. Jedním z nich je ten, se kterým se potýká současná moderní společnost, že doprava velmi výrazně ovlivňuje kvalitu životního prostředí. Ke změně klimatu přispívá doprava produkcí emisí skleníkových plynů (především oxidu uhličitého ze silniční dopravy). Zatímco se podíl negativních vlivů na životní prostředí z energetiky za poslední roky snižuje, u dopravy je tomu naopak. Doprava spotřebovává velké množství přírodní zdrojů (např. více než 50 % veškeré vytěžené ropy). Doprava mění tvář krajiny, staví se nové dopravní komunikace (např. silnice, dálnice), stávající se rozšiřují. Doprava má negativní vliv na zdraví člověka, zvířat. Zatěžuje organismus hlukem. Růst dopravního sektoru má široký dopad na okolí a prostředí ovlivněné dopravou. Jde o řadu ekologických účinků. Doprava je velkým světovým spotřebitelem paliv, elektrické energie, mazacích olejů, kaučuku a mnoha dalších materiálů.
- Od počátku 70. let 20. století se doprava stala hlavním spotřebitelem neobnovitelné energie. Za posledních dvacet let se spotřeba energie v silniční dopravě zvýšila asi o 100 %, v letecké dopravě o 90-95 %.
Poznámka
Získávání energie pro pohon automobilů a ostatních dopravních prostředků je z velké části spojeno se spalováním fosilních paliv. Ty jsou buď přímo spotřebovávány ve spalovacích motorech, nebo při výrobě elektrické energie, kterou potřebují ke svému provozu elektrické vlaky, trolejbusy a tramvaje. Kromě fosilních paliv doprava spotřebovává i další suroviny, které jsou použity na výrobu dopravních prostředků a dopravní infrastruktury. Mezi tyto materiály patří například stavební suroviny (písek, štěrk) pro stavbu silnic, nebo železná ruda na výrobu plechů automobilových karosérií. Jejich průmyslové zpracování vyžaduje další energii a způsobuje produkci znečištění. Na spotřebu přírodních zdrojů je navázána produkce odpadů, ať už jde o stavební odpady, průmyslové odpady, nebo autovraky.
- Dochází k podstatnému nárůstu znečištění prostředí škodlivými látkami produkovanými dopravou. V současné době je cestování letadlem na dovolenou běžným standardem. Nebylo tomu tak vždy. Před pětadvaceti lety, a před rokem 1989, patřilo využívání letecké dopravy našich občanů k nadstandardu až k luxusu. K nejčastějším destinacím cestovního ruchu, do kterých se lidé dostávali letecky, patřilo bulharské černomořské pobřeží, tzn. lety do Burgasu a Varny. Současný výrazný rozvoj cestovního ruchu má význam na rozvoj letecké dopravy a naopak. Samotná letecká doprava ovlivňuje stav životního prostředí, hlavně pokud jde o emise skleníkových plynů. Odhaduje se, že roční tempo růstu znečištění emisemi motorových dopravních prostředků se pohybuje na úrovni 3,3 %. Z toho připadají na jednotlivé druhy dopravy tyto podíly:
- Doprava je zdrojem i dalších forem zatížení prostředí, především nadměrným hlukem. Odhaduje se, že nadměrný hluk z dopravy je nejzávažnějším negativním účinkem dopravního provozu. Nadměrnému hluku z dopravy je vystaveno 60 % městské populace. Součástí hlukové problematiky je i otázka vibrací a možné důsledky na stavební, převážně kulturně--historické objekty. Snižovat hlukovou zátěž je možné aktivně i pasivně. Aktivní snižování je dáno zaměřením se na vlastní zdroj hluku, v případě pasivního snižování hlukové zátěže se jedná např. o stavby protihlukových stěn, instalování protihlukových oken a dveří do bytů a domů obyvatel žijících poblíž letišť. Hlučné prostředí je pro zdraví prokazatelně škodlivé. Hluk ruší některé činnosti a soustředění, nepříznivě ovlivňuje spánek člověka, způsobuje stres a může mít i zdravotní dopady. Dlouhodobý pobyt v hlučném prostředí může poškodit sluchový aparát, má vliv na psychiku člověka (deprese, agresivita, únava apod.), působí na imunitní systém, zvyšuje krevní tlak. [11]
Poznámka
Hluk především ovlivňuje život obyvatel velkých měst a obyvatel sídel ležících v blízkosti hlavních silnic a dálnic. Odhaduje se, že hlukovou zátěží ze silniční dopravy trpí přibližně půl milionů lidí žijících v České republice poblíž nejvíce frekventovaných silnic a dálnic. Co se týče velkých měst, zde je to přibližně 10 % jejich obyvatel. Pouze v Praze jde asi o 120 tisíc osob. Kromě silniční dopravy jsou i letecká a železniční doprava významnými činiteli hlukové zátěže. Přibližně 80 členů, mezi nimi jsou letečtí dopravci, profesní organizace pilotů, výrobci letadel a další, má společnost ATAG Air Transport Action Group. Vznikla na konci 20 století s cílem dalšího rozvoje letecké dopravy ohleduplné k životnímu prostředí. Podrobné informace o činnosti této skupiny naleznete na stránkách www.atag.org.
Existují i další rizika, kromě nepříznivého vlivu na životní prostředí, spojená s rozvojem dopravy. Patří mezi ně vývoj dopravní nehodovosti a s ním spojené ztráty na životech a zdraví osob, majetkové škody a další ztráty.[3] Statistické údaje zaznamenávají nejvyšší nehodovost u silniční dopravy. Z úhlu pohledu nehodovosti je dlouhodobě silniční doprava nejméně bezpečným druhem dopravy. Příčin vysoké nehodovosti je několik, patří mezi ně především nezodpovědné chování řidičů a chodců.