Za účelem přepravy osob a nákladů rozdělujeme vodní dopravu na námořní a vnitrozemskou. Infrastrukturu vodní dopravy tvoří:

Infrastruktura námořní a vnitrozemské vodní dopravy se principiálně neliší. Rozdíl mezi nimi je však zejména ve velikosti plavidel, jejich odolnosti vůči působícím silám a složitosti navigace.

Hlavními oblastmi světového oceánu, do nichž je koncentrováno maximální množství námořní dopravy jsou Atlantský, Tichý a Indický oceán, z globálního pohledu má velký význam také oblast Středozemního moře. V rozsáhlém prostoru světového oceánu jsou vymezeny nejintenzivněji používané námořní trasy, které je možné chápat jako poměrně úzké koridory (široké maximálně jen několik kilometrů). V námořní dopravě jsou vodní cesty ovlivňovány především prouděním vody a také přílivem a odlivem.

Jednou z nevýhod vnitrozemské vodní dopravy je její závislost na stavu vodního toku, tj. hloubce vodního toku, šířce vodního toku, kvalitě dna. Vodní doprava České republiky nepatří k významným druhům dopravy. Je to dáno sníženými přírodními podmínkami, tzn. splavností řek, velikostí a objemem vodních ploch apod. Celková délka splavných úseků řek na území České republiky činí necelých 400 km. Ve srovnání s ostatními druhy dopravy, především se silniční dopravou, se jedná o velmi malý rozsah a tím i okrajový význam vodní dopravy v České republice. Provoz na vodních cestách a používání plavidel má, podobně jako provoz na silnicích, zákonem stanovená pravidla. Na jejich dodržování dohlíží Státní plavební správa. Správu vodních cest a jejich rozvoj v České republice zajišťuje Ředitelství vodních cest České republiky. Informace o splavnosti řek, vodních stavech, plavební mapy a statistiky vodní dopravy v České republice nabízí LAVDIS Labsko-vltavský dopravní informační systém.[46] Osobní vodní doprava je také realizována na umělých a přírodních kanálech, na přehradách, rybnících a jezerech.

V námořní dopravě se lodě rozdělují podle několika hledisek.

Podle velikosti:

Podle funkce:

Ve srovnání s námořními plavbami bývají říční lodě menší, přepravují zhruba 100 – 150 cestujících, většinou se plaví pouze ve dne a v rámci itineráře plavby zajišťují exkurze na pobřeží do historicky či kulturně zajímavých míst a měst.[38]

Plavidla vnitrostátní dopravy v České republice podléhají evidenci v plavebním rejstříku (kromě malých plavidel, která jsou evidována v rejstříku malých plavidel). Jedná se o seznam, který je veřejný, ve kterém jsou zapsány rozhodující data o daném plavidle. Je evidován vlastník, provozovatel, poznávací znaky, jméno lodě, druh plavidla, oblast jeho provozu na vodní cestě a účel, pro který je plavidlo určeno, nosnost, dovolený počet cestujících a ostatní základní technické údaje, zástavní právo k plavidlu, datum zápisu a výmazu z plavebního rejstříku.[47]

Přístavy jsou nedílnou součástí vodní dopravy. Obvykle je tvoří terminály (nástupní mola), odbavovací budovy, správní budovy, budovy lodních společností, garáže, sklady, přístupové komunikace. Budují se na pobřeží, v ústí řek.

Základní druhy přístavů