5.2
Pevné termínové kontrakty typu forward a futures
5.2.1
Forward
Tento smluvní kontrakt je definován jako dohoda mezi dvěma stranami; v rámci této dohody se stanoví podmínky obchodu, který se uskuteční v budoucnu (k budoucímu datu). Forward je tedy smlouva (dohoda) o budoucím dodání. Až do okamžiku dodání nedochází většinou k žádné peněžní výměně mezi smluvními stranami. Strana, která kupuje forwardový kontrakt, stojí v tzv. dlouhé pozici (long position), zajišťuje se proti případným zvyšováním cen podkladového aktiva. Prodávající vstupuje do tzv. krátké pozice (short position) a zajišťuje se proti poklesu cen podkladového aktiva.
Forwardové kontrakty (nestandardizované finanční deriváty) se mohou obchodovat na mimoburzovních trzích, tzv. OTC (over the counter) trzích. Podmínky individuálně vymezuje forwardová smlouva. Doba splatnosti (maturity day) se stanovuje na dobu 3, 4, 5 a 6 dnů, dále 1, 2, 3 týdny a 1 až 12 měsíců.
Výhody
Konkrétní podmínky přijatelné pro obě strany jsou obsaženy ve smlouvě. Zejména se jedná o cenu transakce, objem, datum plnění, způsob zaplacení a případné sankce.
Nevýhody
Jsou nepřevoditelné a zároveň neobchodovatelné. Je zde vysoké úvěrové riziko protistrany, kdy může dojít k porušení smluvních podmínek.
Mezi základní druhy forwardových kontraktů patří:
- úrokové forwardy (Forward-forward agreement, forwardy na dluhové cenné papíry, forward-rate agreement),
- měnové forwardy,
- akciové forwardy,
- komoditní forwardy,
- úvěrové forwardy.
Kromě těchto základních druhů mohou být forwardové dohody vystaveny i na jiná aktiva a podle charakteristiky těchto aktiv sjednány konkrétní podmínky plnění.
5.2.2
Futures
Tento smluvní kontrakt je definován jako dohoda mezi dvěma smluvními stranami s pevným stanovením podmínek pro směnu podkladového aktiva, která se bude vypořádávat k datu v budoucnu. Futures kontrakty jsou standardizované a jsou obchodovány na speciálních termínových burzách. Kupující podkladového aktiva stojí v dlouhé pozici (long position) a zavazuje se v době splatnosti odebrat za domluvenou cenu určený objem podkladového aktiva. Prodávající podkladového aktiva stojí v krátké pozici (short position) a zavazuje se prodat aktivum v daném termínu.
Obchod probíhá prostřednictvím specializovaného trhu (derivátové burzy), protistrany kontraktu se neznají, pouze skládají zálohu u clearingového centra. Podmínky obchodu jsou stanovené burzovními předpisy příslušného organizovaného trhu.
Existuje řada futures instrumentů, mezi základní druhy patří:
- úrokové futures,
- měnové futures,
- akciové futures,
- indexové futures,
- komoditní futures.
5.2.3
Swapové kontrakty
Swapy jsou definovány jako termínovaná smlouva o závazné výměně předmětného podkladového aktiva nebo finančních toků z nich plynoucích, a to za předem stanovených podmínek. Řadí se mezi pevné termínové kontrakty, které jsou uzavírány jako dvoustranné, nebo se obchodují prostřednictvím OTC-trhu. U těchto typů kontraktů probíhá smluvně sjednané plnění ve dvou různých okamžicích, nejdříve proběhne počáteční a pak zpětná výměna.
Swapové kontrakty lze členit na:
- standardizované swapy (úrokové, měnové, devizové),
- swapy typu úroky za dividendy,
- swapy typu pohledávky za aktiva,
- swapy typu úroky za index,
- swapy typu úroky za akcie a další možné druhy swapových kontraktů.
Úrokové swapy
Tyto druhy swapových kontraktů patří mezi nejčastěji uzavírané druhy swapových obchodů a jsou podnikatelskými subjekty využívány zejména k zajištění.
Definice
Úrokový swap je termínovaná smlouva, ve které se dvě strany vzájemně zavazují k převodu předem dohodnutých finančních toků odpovídajících úrokovým platbám za teoreticky si poskytnuté stejně velké úvěry, denominované ve stejné měně.
Základním kritériem při sjednávání tohoto druhu kontraktu je určení druhu plateb, které s ním souvisí, případně stanovení jejich parametrů vzhledem k vývoji úrokových sazeb na finančním trhu.
Měnové swapy
Definice měnových swapů vychází z mezinárodních zvyků, kdy tyto obchody mají jednotnou konstrukci i názvosloví.
Definice
Standardní měnový swap je termínovaný swapový kontrakt, který zavazuje smluvní strany ke vzájemné výměně jimi dohodnutých úrokových plateb ve dvou různých měnách, s podmínkou, že na počátku a na konci kontraktu dochází i ke vzájemné výměně nominálních hodnot podkladových měn za dohodnutý měnový kurz.
U měnových swapů existují i další varianty uvedených obchodů.
Devizové swapy
Lze je charakterizovat jako nákup jedné měny proti měně druhé za její aktuální kurz a zároveň zpětná směna tohoto objemu prostředků k dohodnutému termínu v budoucnosti v pevně sjednaném termínovém kurzu.
5.2.4
Opční instrumenty
Opční instrumenty na rozdíl od předchozích finančních derivátů patří mezi podmíněné termínové kontrakty, které poskytují držiteli opce právo, ale nikoliv povinnost buď koupit, nebo prodat podkladové finanční aktivum za předem stanovenou cenu. Opční kontrakty se obchodují prostřednictvím OTC-trhu, nebo mohou být kotovány na specializovaných opčních burzách. Vzhledem k existenci velkého množství opčních kontraktů jsou uvedeny pouze základní druhy.
Tabulka 4. Základní druhy opcí a vztahy mezi účastníky transakce
Typ opce | Kupující opce (majitel) | Prodávající opce vypisovatel |
Kupní opce (Call opce) |
|
|
Prodejní opce (Put opce) |
|
|
Opční kontrakty se používají zejména v situacích, kdy ceny podkladového aktiva těkají a lze čekat prudké poklesy, nebo nárůsty jeho ceny. Využívání opčních kontraktů k zajišťovacím účelům je dražší varianta oproti forwardům nebo swapům. Majitel opce profituje z očekáváného nárůstu cen, ale jeho ztráta je v případě poklesu cen omezená.
Opční prémie (cena opce) je tvořena dvěma základními složkami, a to vnitřní a časovou hodnotou. Vnitřní hodnota opce závisí na aktuální promptní ceně podkladového aktiva. Časová hodnota opce v průběhu času klesá. Opční prémie se odvozuje od očekávaného vývoje ceny podkladového aktiva.
Finanční páka je hodnota, která udává, o kolik procent se změní cena opce, pokud se cena podkladového aktiva změní o jedno procento. Zajišťovací poměr je hodnota, která udává, o kolik peněžních jednotek se změní cena opce, když se změní cena podkladového aktiva o jednu peněžní jednotku.