Kapitola9
Současná personální praxe, budoucnost a hlavní trendy
Souhrn
Personalistika je obor, který je zaměřený na získávání kvalitních pracovníků pro organizaci. Musí respektovat stávající potřeby organizace a počítat i s potřebami budoucími. Trendem posledních let je orientace na zaměstnance, neboť jen s pomocí schopných, motivovaných a adekvátně ohodnocených zaměstnanců jsou organizace schopny překonat případné krize a zachovat si svou stabilitu. Personalistika v organizacích stále nabývá na důležitosti, dnes nejde již jen o běžnou administrativu či podklady pro mzdy. Řízení lidských zdrojů vyžaduje systémový přístup. Také je třeba respektovat zvýšené požadavky na ochranu osobních údajů.
Umět vybrat ty správné lidi, motivovat je k lepšímu výkonu, rozvíjet a vzdělávat je v současném světě nejistoty až neurčitosti téměř nezbytností. Personalisté musejí přicházet stále s novými nápady, pružně reagovat na změny a mít vždy k dispozici „náhradní řešení“. Například v souvislosti s klesající nezaměstnaností hledají zaměstnavatelé stále častěji pracovníky ze zahraničí.
Personální marketing
Pojem marketing je všeobecně známý. S personalistikou se začal spojovat přibližně v 60. letech minulého stolení. Populární začal být především v období převahy poptávky po pracovní síle nad její nabídkou. Snahou organizace je pomocí marketingových nástrojů získat ty nejlepší zaměstnance a udržet si je. Je třeba zdůraznit, že personální marketing musí být v souladu s personální strategií, personální politikou a také s firemní kulturou. Organizace musí pracovníka přesvědčit, že argumenty, které ho přiměly k podepsání pracovní smlouvy, nezůstanou jen sliby.
Talent management
Talentovaní lidé v organizacích byli, jsou a budou potřeba. Potřebu kvalitních pracovníků si řídící pracovníci stále více uvědomují. Talent management představuje systematický rozvoj talentovaných pracovníků. Talent však není jediným kritériem, strategie řízení talentů opět musí vycházet z celkové strategie organizace. Hlavní snahou a cílem je vytvořit ideální organizaci, která bude pracovníky nejen přitahovat, ale i motivovat a rozvíjet, tak aby talentovaní lidé měli zájem v organizaci setrvat.
Personální systémy, digitalizace a on-line zpracování dat
Digitalizace práce má kladný vliv na efektivitu a hospodářské výsledky organizace nejen v oblasti personalistiky. Vzhledem k úspoře času při využití nejmodernějších technologií se mohou pracovníci více soustředit na klíčové aktivity. S použitím moderních technologií dokáží personalisté snadněji najít kvalitní pracovníky. Pozitivní vliv má například využití sociálních sítí při náboru pracovníků. Personalisté stále častěji využívají k práci s personálními systémy vzdálený přístup prostřednictvím internetu. Moderní personální systémy jsou modulární, tzn. že mají snadno rozšířitelné funkce. Jednotlivé moduly lze využívat v libovolné kombinaci a v průběhu času je podle potřeby doplňovat.
Outsourcing personálních činností
Pojem outsourcing je zkratkou anglického spojení Outside Resource Using, což znamená využití vnějších zdrojů. Obecně představuje přesunutí určité činnosti nebo více činností na specializovanou firmu, která má za výkon svěřených činností zodpovědnost. Umožňuje soustředit se na hlavní obor podnikání. V praxi to znamená, že se organizace mohou více zaměřit na tu činnost, kterou umí dělat nejlépe. V personalistice se využívá outsourcing především ke snížení množství náročné administrativní práce, převážně činností operativního charakteru. Jedná se například o nábor nových zaměstnanců, jejich výběr a následné vzdělávání, vedení personální agendy, tvorbu motivačních programů nebo přípravu principů odměňování včetně analýzy trhu práce, zpracování mzdové agendy atd. Externím personálním agenturám se často přenechávají i činnosti zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zajišťování zaměstnaneckých benefitů. Uvedené činnosti jsou nezbytné pro chod organizace, ale nepatří do tzv. core businessu firmy.
Poznámka
Core business (hlavní předmět podnikání) – soustředění výrobního programu na relativně úzkou oblast, ve které podnik může dosáhnout konkurenčních výhod.
Nováčková (2007) člení činnosti v rámci personálního outsourcingu do tří hlavních skupin.
  • Outsourcing zaměstnanců, při kterém pracovník uzavírá pracovní poměr s externím dodavatelem (např. personální agenturou). Organizace – klient si pronajímá pouze pracovníkův produktivní čas, nehradí náklady spojené s náhradou za dovolenou či nemoc.
  • Outsourcing personálních služeb představuje nákup méně častých personálních služeb od různých specializovaných společností, například outdoorová školení.
  • Outsourcing personálních procesů zahrnuje především nábor a výběr zaměstnanců, vedení mzdové agendy, odměňování zaměstnanců a benefitní programy, vzdělávání či bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Assessment centra (AC)
Název pro Assessment centrum pochází z anglického slova „to assess“ – „měřit“ a představuje objektivní skupinovou metodu výběru zaměstnanců na různé pozice od nejnižších administrativních až po vysoké manažerské. Tato metoda je v současné personální praxi stále častěji používána. Akce je obvykle půldenní až jednodenní. Pozvaní uchazeči jsou vybráni na základě jejich životopisů a zaslaných motivačních dopisů. Na jedno setkání bývá obvykle pozváno 5 až 10 zájemců. Počet kandidátů závisí na obsazované pozici. V rámci pohovoru se hodnotí různé osobní charakteristiky, například verbální projev, přirozenost, schopnost vést tým, ale i schopnost podřídit se či řešit konflikty. Uchazeči dostávají různé úkoly, které řeší jak ve skupinkách, tak i samostatně. Většinou se jedná o modelové situace, do kterých se během výkonu dané práce zaměstnanci skutečně dostávají. Například pro práci na call centru informační linky bude zájemce muset reagovat na různé telefonní hovory, vyhledávat informace na internetu, musí se umět orientovat v mapách pro navigaci po telefonu. Také je třeba zjistit, jak se uchazeč zachová ve stresových situacích, např. pokud se na linku dovolají účastníci dopravní nehody. Během práce účastníky pozoruje více hodnotitelů, čímž je zajištěna objektivita. Každý z hodnotitelů se soustředí na jinou skupinu projevů. Přítomen je personalista a zástupci firmy, většinou přímo vedoucí týmů, pro které jsou zaměstnanci vybíráni. Na zvládnutí jednotlivých úkolů není možné se předem připravit. Situace jsou zvoleny tak, aby odhalily, zda jste spíš týmový hráč, nebo lépe pracujete samostatně, zda jste pečliví, zvládáte stres, dokážete pracovat pod tlakem a v časové tísni, zda se dokážete rychle rozhodovat a další. Struktura pohovoru není jednotná. Účast na AC je dobrou zkušeností, při které si ověříte své schopnosti a máte možnost porovnat se s ostatními účastníky. Je třeba zdůraznit, že špatně moderované AC může případně odradit i vhodné uchazeče. Z tohoto důvodu je třeba, aby tuto metodu prováděli pouze kvalifikovaní odborníci.
Toto video nelze začlenit do materiálu.
Video 2. Jak na assessment centrum
Možnost pracovat z domova
V posledních letech nabízí řada zaměstnavatelů možnost pracovat z domova. Tato forma práce je v řadě zemí (skandinávské země, USA) velmi rozšířená a podle dostupných statistik ji v zahraničí umožňuje více než 40 % zaměstnavatelů. V ČR to v roce 2011 bylo méně než 5 %.
Tato forma práce může mít dva různé režimy – „práce z domova“„práce na dálku“.
Tyto režimy práce jsou možné u takových pozic, u kterých je činnost kontrolovatelná na základě výstupů a výsledků. Předpokládá se, že pracovníci znají svoje úkoly a termíny. Režim domácí práce je vhodný především pro ty pozice, kde se pracuje „projektově“. Úkoly jsou řešeny celistvě a každý pracovník má jasně definovaná kritéria, co a v jakém termínu má být hotové. Pracovník komunikuje a spolupracuje se svými kolegy, nadřízenými nebo podřízenými v reálném čase s využitím informačních technologií. Předpokládá se vysoká úroveň jeho samostatnosti a zodpovědnosti. Tento způsob práce mohou například využívat osoby na konzultantských, obchodních nebo expertních pozicích, ale vždy je třeba zvážit, nakolik je nutná jejich přítomnost na pracovišti.
  • Práce z domova umožňuje sladit rodinný a pracovní život. Pracovník je obvykle převážnou část své pracovní doby přítomen v kanceláři a menší část pak pracuje mimo kancelář, zpravidla doma. Do této skupiny patří režimy označované jako home workinghome office. Tato označení lze považovat za synonyma, z jazykového hlediska bychom však mohli výrazy odlišit podle délky doby, po kterou režim trvá. Režim home office je vnímán spíše jako jednorázová záležitost, například když se rodiče potřebují postarat o nemocné dítě. Home working je oproti tomu záležitost upravená dohodou, ústní nebo písemnou, o režimu pracovní doby.
  • Práce na dálku představuje opačný úhel pohledu. Pracovník většinu své pracovní doby vykonává práci doma. Do kanceláře dochází pouze na strategické schůzky, porady a školení. Ke své práci potřebuje technologie, za pomoci kterých se může vzdáleně připojit na systémy organizace. Mezi typy práce na dálku patří režimy, které nazýváme teleworking, telecomputingpráce online (jednotlivé výrazy jsou spíše synonymy, vyjadřují fakt, že tito pracovníci nejsou fyzicky přítomní v organizaci). Tuto formu práce využívají často lidé na RD/MD (rodičovské dovolené/mateřské dovolené) nebo ZTP (zvlášť těžce postižení), mohou se zabývat například domácí výrobou zboží. Lze takto vykonávat i účetní práce, vyřizování objednávek atd. Na podobné bázi fungují i mezinárodní pracovní týmy a volná zaměstnání.
Nejčastější argumenty proti zavedení práce z domova a práce na dálku:
  • menší kontrola pracovníků
  • nebezpečí vzdáleného přístupu k datům, možnost úniku dat a otázka jejich zabezpečení
  • BOZP a pracovní úrazy
  • nedostupnost pracovníka v případě potřeby (ztížená komunikace a pozdější reakce na e-maily a výzvy například v případě poruchy)
Nejčastější argumenty pro zavedení práce z domova a práce na dálku:
  • žádaný benefit
  • zvýšení produktivity práce (pracovníci jsou motivováni splnit denní dávku úkolů za kratší čas)
  • nižší nemocnost a fluktuace
  • úspora na nájmu a energiích zaměstnavatele (Dandová, Kubálková, Sokačová, 2013)
Hodnocení pracovníků
Řízení pracovního výkonu
Pracovní výkonnost
Černá skříňka v řízení lidských zdrojů
Hodnocení pracovníků
Metody hodnocení pracovníků
Odměňování pracovníků
Peněžité plnění
Výpočet čisté mzdy/platu
Motivace
Motiv
Stimul
Motivace působí v dimenzích
Personální agenda
Údaje k uchazeči o zaměstnání
Dokumentace k osobě zaměstnance
Czech POINT znamená
Outsourcing
Maximální dosažitelný počet bodů v testu je 45.